Z mraku dest a kaluze pode mnou (KE reloaded 3)

Akorat jsme preskocili kveten; to jsem rad. Ne, nejsem. Zacetl jsem do
knizky o presporskych prostitutkach, abych potlacil / podporil sve
vlastni telesne touhy. Nejak tak. Samozrejme nic to neprinasi, a proto
nadal stravim sve vecere po praci, ktere zacinaji po 22:00 v
hospodach. A jak se rika, kdyz se chodi se dzbanem pro vodu..

Prvni kvetnovy dlouhy vikend jsem spravil vylet na kole do madarske
casti Slovenskeho krasu. Cil bylo jezirko u Rudabanya, ktereho jsem
ale dosahl po celkem vycerpavajici ceste s destem za krkem a blatem a
mokrym listim na kolech. Neuzil jsem pohled na jeho azurove modrou
hladinu protoze byla tma. Jo, kolo. Poridil jsem to od pritele Eriky a
zatim jsem to byl ja, ktery podlehl unave driv. Zahrivaci vylet na
AT&T firemni vyroci (team building party whatever) do Zlate Idky
zvladnul bez problemu (vyskovi rozdil cca 500 m). Proc jsem tam vubec
byl? Protoze jsem si myslel ze pro nekoho muze byt... jsem fakt sobec.
A jsem kurva. Protoze jsem si myslel ze pro nekoho muze byt zajimave
potkat chlapika na kole na firemnim party. A taky jsem si zalozil
volleyballove muzstvo s cilem zahrat si. Maso na roste. Cesta domu v
noci (cca 22:00). Jsem si uvedomil ze bez predniho svetla (jenom
zadni, aby ridici videli me) je kolem me celkem tma. Tak prvni
kilometry po zmizeni svetel kolem me jsem navigoval pomoci stromu.
Tzn. vidim mezi nima oblohu = jsem na ceste. Pak jsem si vzpomnel ze
lidskemu oku trva dlouho nez si zvykne na sero. A tak jsem si setril
dominantni oko a pri potkani automobilu / sviticich vesnic jsem jel s
jednim a prostorove videni jsem vynahradil predstavivosti. A pak kdyz
ve tme clovek otvori druhe oko, ma pocit jak by se mu rozsvitila mala
zarovicka a cestu vidi lip. Pod vplyvem alkoholu a v SK nelegalnich
psychotropnich latek to funguje taky. Kolo je dobra vec na chozeni do
prace a jelikoz nocni linky v Kosicich spis nejezdi nez jezdi, tak se
to da vyuzit i na neskory navrat z hospod. Navrat pesky z Jazzu na
Strahov by trval asi stejne dlouhu (Kosice nejsou az tak velike) ale
chyby reka, ostrov, Strana (mala) a kopec nahore. Cez Kosice nekdy
tekla reka pred Jakabovym palacem ale pak si soudruzi rozmysleli ze
pude pryc a vykopali ji nove luzko za humny. Za mestem a za
civilizaci, kde nikdo nechodi posedet si na nabrezi a macet boty to
studene vosy v lete.

Myslim si ze jsou to fraze, ktere jsem nasbiral, stejne jako myslenky.
Prolistoval jsem sve slohove prace z gymnazia a nasel jsem v nich
nadherne zhrnuti faktu a opisy charakteru alebo ne-charakteru ale byly
to prace beze me. Je tady neco... odtud?

Druhy dlouhy kvetnovy vikend (anglosaska zkomonelina) v Ziharci.
Pozoroval jsem velice pozitivni ucinky Mojita na cele spolecnosti a
proc ne, kdyz muzeme? Davidovci ziji v okoli, ktery je presne taky
jakym ma byt. Dum s velkou terasou se nenapadne prolina se stromy
zarostenym dvorem (hamaka/o, ohniste a sprcha ze stareho, nacerno
natreneho sudu. Badminton na 120% a odchod v rozbresek (je to to
spravne slovo?). Odpoledne prvni navsteva vodniho nadrze v Bukovci.
Hnije to civilizaci; beach-music slyset na celem pobrezi a divky s
dokonalym telem se vali v monokini na plazi pod sluncem. Jiny svet;
nechteli aby jsem obdivoval ladne krivky jejich postav. Koukam na svet
a plazim se po dratenem plotu jako mala opicka, to jsem ja; a nevim,
proc chci, aby ty mreze tady se mnou zustaly. Je to jednoduche, bojim
se toho ze by nektera rekla ano. Aspon zpatky do mesta je krasna -
klikaty svah s protahlyma zatackama. Tachometr ukazuje 61mph; je
zvlastni - nezeptal jsem Stana odkud kolo sehnal - asi nejaka
imperialni krajina..

20. kvetna magyarbuli (to jest party madarskych studentu) v KE; Boba
bar. Misto na picu akorat dalsi vyprava ve stylu "prisel jsem se
podivat, kdo prisel". Jeste ze jsem "vyslancem" AED (stejne ujeta
madarska studentska pakaz v Praze) tak si muzu tyhle pozorovani delat
na guest listek zadarmo. Tak prijela Dzsuditka, se kterou jsme velice
rychle konstatovali ze spolecnost pred nami ma vcelku velky naskok
ktery musime vyrovnat.. padali prazdne sklenice ale muj naskok se
nezmensil. Proc by se zmensil, kdyz trat si stavim sam?! Divky jsou
vyzivave, telo je hladne a mysl je zamestnan pokladanim min. Ne, oni
fakt nemali zajem bavit se s nekym, i kdyz dotycny taky ne. Meli zajem
o retezec simultannich orgasmu v akrobatickych polohach. Ja taky, ale
chlad ve mne je zranujici. Po fakt pesimistickem rozhovoru s panem PSz
je cas vratit se domu a masturbovat. Jeste ve mne zbylo dost krve na
to, abych sel ve ctvrtek rano (5 hodin po navratu) na darovani krvi.
Se zbytkovim obsahem alkoholu a THC, zjevne fakt potrebuji krev. A pro
me je to dobra moznost ziskat si den volna v praci. Lekarka byla fakt
mila, mela praxi a kdyz videla ze mi dochazeji sily tak salamounsky
navazovala rozhovor. Tak jsem ji mluvil o presporskych prostitutkach a
zatim ze me kapala krev. O 1/2 kg lehci jsem pak zase vysel na Bukovec
a proplaval jsem nadrz tam a zpatky a sledoval jsem jak se zabavaji
ostatni. Zavolal jsem managerovi ze mam mala krve v mozku na to abych
sel do prace, takze jsem mel prvni volny vecer za minule 2 mesice. Ze
bych zasel na koncert Statni Filharmonie (Kosicke hudobne jaro) na
tema "best of opera". Sedel jsem v Domu umeni a nenasel jsem nic -
zober si kousek Verdiho, primichej Richarda Straussa a Pucciniho a
zatahej do toho sbor (Nabucco rulez) a penzijni operni spevaky. Operni
hudba vytrzen z kontextu; obalova krivka plocha nic. Odchod po prvni
prestavce. Napadlo me ze Nohavica ted prelozil libreta do 3
Mozartovych oper, a jak jsem se zbezne podival do rozhovoru s nim v
reflexu, celkem by stali za hrich - videt je v Narodni.. nevim kdy
budou na programu. Do Bernardu; koupit si poprve v zivote krabicku
cigaret a rozjimat nad prosperitou.

Vsuvka: "Prosperita" je souhrnny nazev. Vytvoril jsem tim dalsi buh.
Prosperita my dovoli sebrat si masku ktera muze byt v rozporu s mojim
presvedcenim a umoznuje stratu identity pouhou vymenou tech masek..
Potkaval jsem ho v Praze a potkavam i tady. Mozna jsem to slovo
vymyslel ja jako pocatek, na ktery muzu hazet vsecho spinu.

Byl jsem pesky, tak jsem ted vecer zadnou slecnu nezeptal na
autobusove zastavce pred vezenim jestli ji muzu odprovodit domu. Kdyz
se vlecu z hospody na kole a casu mam na rozdavani (a to je zle!) a
vim ze autobus nepojede v nejblizsi hodine tak se jich obcas zeptam.
Samozrejme, bojime se jen toho, ze nektera rekne ano. A kdyz ne, a v
batohu mam sandale pro jeji bolave nohy, tak za zady mi prichazi
autobus..

Patek vecer bezcilna navsteva hospod s kolegamy z prace. Vcelku bez
efektu; dobry je akorat na to abych se ve ctyri rano dorazil do
hypermarketu Tesco pro lahev vina a nejakou tou snidani. Obrovsky a
prazdny prostor a v nem rady polic plne peciv. To je idealni misto pro
vystavu praci Dzsuditky. Dostaly zadani "detsky pokoj" a ted pece
mimina z cesta v pekarstvi. Lahev jsem potreboval na vikend. Dzsuditka
me vzbudi v osm ze mam byt u ni na ranni kafe. Beh na kratkou trat a
pak cekani na Gyuriho, ktery nas odveze do Krompach na sjezd Rovas
(www.rovart.com). Moc ploche, myslim si ze nejdriv potrebuju urovnat
sve veci nez se pustim do takove cinnosti. Aspon vidim Gabora, Kingu,
Toth Joska uci moji segru a povida aby sla na umeni; pry jde ji to. A
taky vytvoril z lahve utopencu, ktere byly na stole, opravdovy prizrak
kde se kazdy valel smichem pri predstave ze potapac vystoupi ze
skrine. Nedeli jsem stihnul bez toho, abych se podival domu.

Jasne, zapomnel jsem na dzban. Omluv me, ale nevim co v ty nadobe je.
Ani nevim co jsem delal minuly tyden. Vetsinou jsem koncil po praci v
meste a tak. Nova instalace Debianu na laptop, to zabralo par dnu,
sachy s Kiranem (anglicky chlapik bydlici na stejnem koleji jako ja
ktery vyucuje anglinu a touzi po spolecenstvi). Ctvrtek vecer po praci
s Dzsuditkou na jedno, je tam jeji kamos (Ati), brat (Robi) a Anita.
Beerhouse, vedle vchod do dvora kde si zaparkuju kolo. Dvor. ktery
bych na Hlavni predtim nemohl predstavit. Stary a rozpadly, 2 pavlace
na patrech a 2 Holicstvi v prizemi. Musim se zeptat - sostat se tam do
pronajmu by bylo bezva. Pak rozjedeme; oni domu a ja do Madridu (sice
jsem to tedy jeste nevedel). Je tam mistnost s piskem na podlaze. Dam
si vino a cerny rum s ledem. Postavil jsem kopec z pisku a strkal do
ni prsty na noze. Pak ke mne prijela divka a pozehnala me. Je nadherna
a budhistka. Slozila dva chlapy do pisku. Chtel jsem, aby me slozila
taky, ale nemam odvahu to dat najevo. Zustali jsme ve dvou. Rekl jsem
ji, ze jsem kurva. Rekla mi, ze miluje kluka, ten ji ale nevsima. Rekl
jsem ji ze jsem jeste nikdy nikoho nemiloval. Zustali jsme ve dvou. Ja
vim ze nejde o boje mezi egy.. Pak jsem ji zanechal v Jazzu o ctyri
rano. Milovala kazdeho, kdo ji prijel na dosah. Ma budhistickou krev,
Sasa. A horkou. Pozehnala me jeste jednou. Ja vim a rikalo my to X
lidi a moje ego je prave tak male, aby si myslel ze ted nadesel cas
pro neho a prijede zebrat si o svuj podil. Citim na sobe spinu celeho
mesta, vlhkost ze sedadla kola se mi prenese na kalhoty. Bryle mam
pokvapkane a postrikane vodou z nebe i z kaluzi a svetla jsou
rozmazane. Brecel bych, strasne rad. Jsem kurva. A horsi je, ze tomu
zacinam i sam verit.

Jedno take male osviceni me potkalo kdyz jsem jednou sedel v Bernardu
a popijel jsem si kafe pred praci. Talirek pod salku ma prohlubenou
cast, ktera slouzi na udrzeni salky na spravnem miste - ve strede
talirku. A je pokryt servitkou. Zjistit tvar prohlubne muzes zjistit
tak, ze ji osahavas pres servitku, alebo tak, ze ji odhrnes. Nijak ta
prihoda nekonci.

V patek pada cely den. A kdyz ne, tak dest visi ve vzduchu. Skocim na
kafe do Madridu (co kdyby) a jak cekam, koukam se na chlapika.
Pripadal mi povedomy a ja mu asi taky. Dosly jsme k tomu ze se asi
zname ze snu (ze vcerejsi budhisticke zkusenosti bych troufl tvrdit i
to, ze z predchoziho zivota) a tak si vykladame o litani, filmu. Mozna
se objevim v hororu bez scenare. Z prace zavolam domu, ze pojedu jenom
v sobotu rano. S kolegama zajdeme na jedno ze ktere me prejde chut
kdyz uvidim kolem seba na tom miste to mnozstvi pretvarky. Snazi se
vypadat na misto kam chodi na jedno podobne situovany lide ktere
pracuji na podobnym miste. Manageri ktere pochcavaji vsechno kolem a
zapominaji na zachodovou misu. Zamirim do Bernardu (maji tam free
wifi) ze si vyresim problem initrd a RT kernelu na notebooku. Tak jako
minule; nestihl jsem ani vytahnout laptop a objevi se Novky. Predtim
my tipek pri vchode daroval plechovku holandskeho napoje ktery ma
povzbudive ucinky a zacinaji s importem. Je to "transatlantic BLOW" a
chlap se jmenuje Gordon T. Horvath. Varuji vas, kdyz z mojich ust
poslechnete "nevim"; je to urcite rouchani. Mozna byl cely Bernard
prazdny a ja jsem mluvil sam se sebou. Mozna tam sedel i Novky a taky
si vedl diskuzi se sebou. Fakt, ze se osoby obcas prolinaji, meni se
okoli, bily rum, cerny rum i transatlanticky panagalakticky
megacloumak se konzumuje zavratnym tempem muj (nas) mozek dostrkavaji
k vnimani v cistote s chladnym pruvanem a ociami otevrenymi dokoran.
Praci, kterou se zivim; dokazu delat s mozkem devastovanym od
emocionalnych problemu a deformovanym stopovymi prvkami z
psychotropnich latek. Sam se svou samotou sledovat, jak sedim s
aristokratickym gestem drzenou cigarou u rtech a vnimat si ztratu sve
energie na nasilne vclenovani se do prumeru, kam nepatrim ale chlad a
strach mi zabrani v tom - odrazit. Nachazim nove jmeno pro Novkyho -
Tyler Durden se mu celkem slusi. Je to lepsi ze jsem vcera mluvil se
Sasou, takze nemam problem na jeji povzdech ohledem trimesicni absence
ze sexualniho zivota mu oponovat ze odlouceni drzim 288 mesicu. Jeste
ze me pozyva na dvojite rande. Ma smysl pro humor. Krasna ciscnice nas
vyprovodi na ranni svetlo. Taxik, dohoda - nacpeme tam i kolo. Po
dalsi dohode mirime ke mne na Popradskou pro huleni, pri vylozeni a
uskladneni kola stihnu zmackat trochu vratnikovo auto. Holt jedna
brzda vypadla pri predchozich manevrech s kolem a v druhem drzim
helmu.. Kola jsou trvanlivejsi, nez kary. Benzinka je zavrena, takze
dalsi dohadovani o tom jestli cervene nebo bile nema smysl. Z eur,
ktere nam zbyly na stole zaplatim taxik. Novkyho bydla (Medved) ma
nadhernou elektroakustickou basu a tak s Kurtem Cobainem v pozadi si
celkem uziju ranni brnkani. Basa je super, struny jsou hrube a
netlaci. Asi budu muset jedno. Jenom doufam ze to nedopadne jako s
lukem, ktery jsem asi tri tydny nedrzel v ruce. Dokonce jsem docasne
rezignoval i na vyhledani strelnice v KE. Ranni sprint z Maratonu na
Florenc. Nebo Stanicne namestie, na autobus.

Nevim, co s tim. Mam silu na to, jet jak chci. A prave to more
moznosti me srazi na kolena.. Nejsem si jist, jak vybrat; aby to bylo
nejlepsi. Proklety perfekcionismus! Vinim seba, protoze mi byla dana
sila, a ja ji mrham na to - jak s ni co nejlip nalozit. Fuck it!

Dam si cerne s bilym, protoze oba jsou tady ve mne.

A ja jsem slaby a bojim se.